Chcete-li přidat váš komentář, pošlete jej na adresu hruska@cgu.cz nebo jaromir.blaha@hnutiduha.cz 

Při nejbližší příležitosti jej zveřejníme.

Vazeni kolegove,

S odbornym obsahem vaseho prohlaseni souhlasim. Domnivam se však zaroven, ze by melo jit o sirsi platformu a tento material by mel projit dalsi diskusi, aby se nestal pouze jednostrannym materialem. Jako vychodisko k diskusi je vsak material prijatelný  a proto pripojuji svuj podpis. Osobne bych material doplnili o nektere prakticke skutecnosti, kdy nelze opomijet dalsi funkce lesa a predevsim neoopomenutelnou skutecnost, ze lesy ve stredni Evrope v soucasne podobe jsou v prevazne vetsine sice prirodni ekosystemy, nejen negativne ovlivnovanými antropogenními aktivitami, ale zaroven v soucasne podobe vyznamne zavislymi na intervencich cloveka, mysleno mimo aktivity typu hnojeni a vaplneni. Jejich soucasna podoba je mimo jine vysledkem dlouhodobeho pusobeni cloveka, kdy vyznamna vetsiina techto dnesnich lesu, vcetne tech v narodnich parcich vznikla za prispeni cloveka. Nelze rovnez opomijet, ze prevazujici cast lesu ve stredni Evrope je jedním z mála zdrojů obnovitelných zdrojů s  dalsi navazností na vodu, stabilitu krajiny atd. Doufam, ze tento material se stane platformou k diskusi a nikoli politicky manipulovanym nastrojem.

Libor Jankovsky

Stanovisko je nepochybne chvalyhodnym pocinem a obecne je mozne tvrdit, ze vystihuje
hlavni problemy lesniho hospodareni, pokud nam jde nejen o pestovani dreva. Ovsem s
jednou velkou vyhradou: jde o pohled spise lesnika nez biologa. Vylouceni holoseci,
regulace zvere, zruseni vapneni, smerovani k prirozenejsi druhove skladbe - to
vsechno je pohled lesnika, kteremu jde o zdravy les (s durazem na jeho dominantni
organismy), ktery funguje jako ekosystem se snizenim hospodarskych intervenci na
minimalni rozumnou miru.
Nejde ale o vyjadreni pohledu biologa (v mem pripade botanika), ktery je prece jen
radeji, kdyz najde misto tri druhu kytek v podrostu "prirodni buciny" par desitek
ekologicky diferencovanych druhu.
Myslim, ze prezentovany pohled lze vztahovat hlavne na rozsahlejsi, monotonni
lesnate oblasti. V krajine kontrastujicich mozaik a cetnych ekotonu (vsechny niziny,
oblast horni hranice lesa, osidleni v horach, ...) jsou ovsem take lesy. Pro ne bych
z hlediska "ochrany lesu" za dulezitejsi povazoval "biologicky" pohled. Prakticky
jde o specificke typy hospodarskych intervenci za ucelem udrzeni stanovistni a
biologicke rozmanitosti a existence ohrozenych druhu. To ve Stanovisku citelne
chybi.

Radim Hedl

z vecneho hlediska k textu:

1) Zejmena me potesila kritika udelovani plosnych dotaci na zalesnovani. Casto se v praxi zalesnuji i vysoce hodnotna bezlesi. V praxi jsem se setkal i s pomerne osvicenymi majiteli pozemku, kteri je chteli zalesnit (nastesti olsi). Nabidl jsem jim jako alternativu k zalesneni zprostredkovani vcelku vysokych dotaci (cca 20.000/ha) na koseni mokradnich luk. Napad s kosenim lokality se jim sice pomerne libil, nicmene pak rekli, ze se jim to stejne prilis nevyplati, kdyz je stat při zalesnovani tak stedry a nabidne vice (ta dotace navic neni jednorazova, plati se i nasledna pece o vysadbu)...

2) Trosku jsem v textu postradal zohledneni "historickych extremnich managementu" a jejich klicovy vyznam pro biodiversitu. Pareziny a pastevni lesy byly v minulosti z hlediska lesnich ekosystemu jiste extremne devastacni, nicmene dneska je postradame jako velmi dulezity prvek zpravidla zvysujici krajinnou, ekosystemovou a predevsim i druhovou diversitu. V rade rezervaci, jako napr. v Ceskem krasu je dle meho nazoru (na urcitych plochach) hospodareni v NPR nezbytne a to sice prave timto "devastacnim", napr. parezinovym zpusobem. Prosazovat lesni rezervace jako vyhledove bezzasahova uzemi nepovazuji za prilis stastne. Melo by tam byt formulovano, ze (pripadne) hospodareni v lesnich rezervacich by mělo slouzit prednostne udrzeni mikrostanovistni a druhove diversity. Produkci dreva by hospodareni v rezervacich melo slouzit zcela druhotne, a sice tehdy, pokud to bude v souladu s peci o zminenou diversitu. Chapu vsak, ze dokument je urcen spise lajkum (politikum) a ti by vyse naznacenou problematiku uz nejspis asi nepobrali. Mam vsak trosku obavu, ze na toto tema neexistuje dostatecna shoda ani uvnitr tzv. "vedecke" komunity.

Zdravi Petr Karlik

Doplneni:

Pane kolego,

zahy mi Radim Hedl zaslal "Stanovisko ke stanovisku" Martina Konvicky.

Tyka se to velmi uzce vyhrady, kterou jsem uvedl ve svem predchozim mailu.

Se stanoviskem kolegy Konvicky beze zbytku souhlasim; presne to vystihuje me nazory na aktualni problematiku. Argumenty uvadene ve vasem Stanovisku jsou jiste spravne a platne, nicmene bychom podcenovali a do jiste miry i trochu urazili tu cast lesnicke odborne verejnosti, ktera se snazi "kvalitu a stav lesa" zlepsovat. Lesu skutecne stale pribyva (az moc) a roste i zasoba dreva v nich. Material, ktery jste vyhotovili by mel projit sirokou odbornou diskusi, aby jeho vysledek bylo mozno povazovat za konsensualni napric odbornou komunitou (o neco takoveho jsem se pokusil v pripade nevladniho navrhu Natury - je to spousta prace, ale stoji to za to).

Velmi si cenim Vasi aktivity, material podporuji, nicmene prosim alespon o ramcove zohledneni a zapracovani aspektu, ktere jsou vystizne popsany v materialu Martina Konvicky.

Zdravi           Petr Karlik 

Vážení organizátoři,

oceňuji Vaši výzvu jako důležitý krok k prosazení trvale udržitelného hospodaření v našich lesích.

Mám jen několik doplňujících poznámek:

1. Neprosazoval bych přednostně vysazování pionýrských (přípravných) dřevin při znovuzalesňování, ale spíše využil přirozené sukcese podobně jako je tomu na jiném místě návrhu u devastovaných ploch. Vlastní vysazování pionýrských dřevin je totiž velmi nákladné a bezprostředně stěží realizovatelné z důvodu momentálního nedostatku vhodných semenáčů.
2. Při zalesňování a managementu je nutné rozlišovat mezi různými stanovištními typy lesních porostů. Je rozdíl v tom, jestli stojíme před obnovou nížinných lesů či horských lesů, ke kterým se ostatně váže řada výtek ve Vašem návrhu.
3. Není nutné klást takový důraz na propojení cenných zbytků lesních rezervací přes tzv. biokoridory, neboť takto uměle vytvořené cesty nemusí být jednoznačně prospěšné (uspíšení šíření invazních druhů). V případě zmínky o biokoridorech je nutné tento výraz upřesnit.
4. Nerozumím, proč je třeba dotace na zalesňování zemědělských půd směřovat především do oblastí s nízkou celkovou lesnatostí. K tomuto bodu postrádám v předchozím textu podrobnější diskuzi. Já sám jsem spíše zastáncem nezalesňování zemědělské půdy pro jejich nákladnost a lehké zneužití (např. při zalesňování druhově bohatých luk). 

Přes tyto poznámky považuji text za velmi inspirativní a připojuji svůj podpis. Zároveň si dovolím umístit odkaz na Vaši iniciativu na stránku projektu BioPlatforma, který u nás sdružuje převážně vědce zabývající se různými aspekty biodiverzity (http://www.ibot.cas.cz/biop/).

Doufám, že tato iniciativa nalezne uplatnění v legislativě naší země. Jsem připraven pomoci při prosazování této věci.

Děkuji a srdečně zdravím

Petr Petřík

Vážený pane doktore,

přihlásil jsem se k výzvě na ozdravění našich lesů.

K příčinám devastace lesů bych ještě přidal škody, způsobené těžebními

stroji: zhutnění půd, devastace povrchu, zničení půdního pokryvu,

znečištění půdy oleji a naftou.

                                     S pozdravem     Jiří Lhotský

Vážení kolegové,

také já RNDr. Jiří Zelený CSc., se připojuji ke  "Stanovisku vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů",  a to jako příspěvek k diskusi. - Nic není tak jednoduché. Myslím, že podobný názor má řada lesníků a např. "Národní lesnický program" 2003-2006 má řadu věcí lépe zpracovánu než je  ve "Stanovisku...". Také Prof. Ing. V. Tesař, CSc., v rozhovoru k 10 letům PRO SILVA BOHEMICA nebo Prof. Ing. V. Podrázský, CSc, formulovali řadu věcí, které jsou ve stanovisku, ovšem s tím, že lesnictví je hospodářský obor, že lesníci dělají to co od nich společnost vyžaduje, lesníci jen "naplňují požadavky společnosti" (Prof. Tesař). Přitom Tesař se nezabývá NP Šumava (úmyslně), ale říká že v prvních zónách "Zde praktický lesník nemá co dělat." Ani Zákon..o lesích 289/1995 Sb. nedovoluje vytvářet velké holiny. I když § 8 o Lesích zvláštního určení lze vykládat různě, podobně jako Zákon 114/1992 Sb. Myslím, že by bylo třeba jednoznačněji  (v zákonu?) říci, že ochrana přírody, národní parky jsou něco zcela jiného než lesnictví, a že ve zvláště chráněných územích má jednoznačně prioritu zákon o ochraně přírody. Jak si lesníci zpracují "Zákon o lesích" bych nechal jednoznačně více na nich, oni jsou na takové úrovni, že tomu opravdu více rozumějí a vědí, že jejich "cesta není pouhým zlepšováním špatného, ale též stálým zdokonalováním zdánlivě dokonalého." (To co jsem uvedl se většinou nevztahuje na průběh "VIII. sněmu leníků ČR - Šumava - zelená střecha Evropy", ani na "Občanské sdružení Šumava 21"). Ochrana přírody nemůže končit ve 100 letém lese těžbou a novou výsadbou, ale průběhem přírodních procesů do přirozené obnovy. Poznámka: z MZe 2005: "Zpráva o stavu lesa...za 2004" mě zarazilo, že přes prohlašování různých pěstitelů lesa o snaze přiblížit se smýšenému středoevropského lesu, "se zvýšil podíl jehličnatých dřevin". - Ještě jen jak je obtížné dojít ke společnému stanovisku, znám názor kolegy Mgr. M. Konvičky, PhD., chce podporu "výmladkovému hospodaření", zabývá se ochranou denních motýlů.

S pozdravem Jiří Zelený

Vážení kolegové

Po delší úvaze jsem se rozhodl připojit k tomuto stanovisku. Mám ale několik připomínek:

1) Myslím, že forma jakou je stanovisko prezentováno není nejšťastnější. Především kapitoly „Stav lesů“ a „Příčiny špatného stavu lesů“ mají přinejmenším „lehký“ populistický nádech. Není mi jasné proč jsou u několika odstavců uvedené citace na odborné práce a u některých ne. Podle mého názoru je tato část velmi slabým článkem celého stanoviska. Téměř s každým tvrzením v této části je možno polemizovat. Laické veřejnosti je potom podsouván názor, že za všechny problémy mohou lesníci. Není potom divu, že i ta část lesníků, která se snaží se současnou situací něco dělat, s tímto stanoviskem nebude souhlasit.

2) Souhlasím s principem většiny navržených opatření. Opět se ale jedná o velké zjednodušení celého problému. Toto stanovisko má podle autorů sloužit jako podklad při diskuzi o novém lesním zákoně. Podle komentářů ostatních signatářů je ale vidět, že problém je daleko složitější. Pokud nám jde například o ochranu biologické diverzity, případně její zvyšování, nestačí přece vyloučit holoseče, přestat vápnit a snížit stavy zvěře. Problém je mnohem komplexnější a zasahuje i do ochrany přírody.

3) Je otázkou, zda navržené principy a změny hospodaření je možno paušálně uplatňovat ve všech lesích v Česku. Na podobné téma například probíhá diskuze ve Skandinávii. Podle mého názoru bude nutné i v budoucnu diferencovat mezi lesy s výrazně hospodářským charakterem a lesy, jejichž cílem nebude produkce dřeva, ale třeba například ochrana biologické diverzity. V lesích této druhé kategorie bude ale nutno opravdu všechny tyto „ekologické principy“ uplatňovat. V současné době se to totiž neděje.

Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální

specializace: Ekologie lesa

Vydané Stanovisko českých vědců mě v mnohém inspiruje, neboť si myslím, že

v demokratické společnosti jsou podobné iniciativy k diskusi, zvláště

pokud mají předcházet genezi právního předpisu, nezbytné. Jsou dokladem

existence společnosti občanské. Jako pozitivní znak Stanoviska českých

vědců vnímám především to, že již se stalo podkladem pro další diskuse a

polemiky. V nedávné minulosti bylo již prezentováno několik inciativ. Ve

smyslu ducha byly blízké s aktuálním Stanoviskem českých vědců. Zvláštním

milníkem byla celospolečenská výzva Děkujeme, odejděte ze 17. listopadu

1999. Za filozofického jmenovate všech těchto iniciativ považuji ale

definice a formulace význačné osobnosti demokratických reforem v ČR,

někdejšího prezidenta Václava Havla, zvláště pak zamyšlení nad stavem

české společnosti, které Václav Havel z postu prezidenta přednesl dne 9.

12. 1997. Od té doby demokratizace české společnosti pokračuje dál a jako

další zákonitý krok tohoto vývoje chápu nejen aktuální Stanovisko českých

vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů, ale především

následnou diskusi lesnické odborné veřejnosti a vědců nad problémy, jež

toto Stanovisko vybízí řešit.

Ing. Pavel Samec

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno

Přihlásil jsem se k podpoře Stanoviska vědeckých a odborných pracovníků k ochraně lesů České republiky. K této a související problematice mám - nezávisle na přihlášce - jedinou připomínku: termín "trvale" (např. udržitelný rozvoj) by bylo třeba nahradit termínem "dlouhodobě". Poznatky astronomie, geologie, paleontologie i evoluční biologie jednoznačně ukazují, že nic není trvalé.

S pozdravem Jiří Gaisler